Základní údaje o papiamentu
Další označení : papiamento (na ostrově Aruba) ; papiamen (na ostrově Bonaire) ; papiaments (označení v nizozemštině).
Klasifikace
Papiamentu je kreolština odvozená ze základů portugalštiny a španělštiny. V lingvistických kruzích panuje neshoda na náležitosti papiamenta do těchto jazykových skupin. Tato neshoda je převázně způsobena mísením portugalských a španělských slov
Lingvisté nicméně nalezli mnoho podobností s africkými portugalskými kreolštinami v oblasti dnešní Guinei-Bissau, stejně tak s kreolštinami na Kapverdských ostrovech a v oblasti Casamance v Senegalu. Podobnost s těmito jazyky tyto lingvisty vedla k zařazení papiamenta do portugalských kreolštin.
Základní dialekty
Nezměněno: Obecně se papiamentu dělí na tři základní dialekty, které se používají na třech ostrovech : papiamentu na Curaçao (přibližně 120 000 mluvčích) ; papiamento na Arubě (přibližně 60 000 mluvčích) ; papiamen na Bonaire (přibližně 10 000 mluvčích). Rozdíly se v těchto dialektech týkají především lexika, fonologie a také vzácně morfosyntaxe, aniž by byla ohrožena celkově vzájemná srozumitelnost mezi těmito třemi varianty papiamenta.
Trochu zeměpisu
Papiamentu je oficiální jazyk ostrovů Leeward politicky označené jako Nizozemské Antily (ty tvoří ostrovy Bonaire a Curaçao) a ostrovem Aruba, jenž získal nezávislost na Nizozemsku v roce 1986. Tyto tři ostrovy jsou často označovány jako ostrovy ABC, které se nacházejí přibližně 60 km od břehů Venezuely a rozkládají se na 931 km² (Curaçao 444km² ; Bonaire 294 km² ; Aruba 193 km² – zdroj Wikipedie). Papiamentem také hovoří menšina imigrantů v Nizozemsku.
Počet mluvčích
Počet mluvčích papiamenta se odhaduje na 270 000 (jakožto mateřského jazyka), z nichž 70 000 žije v Nizozemí a 200 000 přímo na ostrovech ABC. (Kouwenberg 2004).
Úřední statut a užívání papiamenta
Papiamentu je společně s angličtinou a nizozemštinou úředním jazykem na Arubě od roku 2003, na Bonaire a na Curaçau od roku 2007. Lze ho slyšet jak na ulicích, tak v domácnostech těchto ostrovů.
Na rozdíl od většiny kreolštin se papiamentu těší velké oblíbenosti, nehovoří se tedy v tomto případě o žádném ohroženém jazyce. Noviny, rádia a televizní vysílání v papiamentu tvoří každodenní kolorit ostrovů ABC (viz první obrazová příloha).
Fundashon pa Planifikashon di Idioma založena v roce 1998 se sídlem ve Willemstadu si klade za svůj cíl rozšiřování a jazykové plánování papiamenta v nejširším možném měřítku. Mimo jiné tato instituce umožnila obnovu, reprodukci a zpřístupnění k dalšímu bádání evangelických textů v papiamentu datujících z počátku 19. a 20. století.
V roce 1987 ve Willemstadu zakládá lingvista a autor Frank Martinus Arion Kolegio Erasmo, první základní školu, která nabízí kompletní výuku v papiamentu. Je nicméně nutné zmínit, že vzdělávání na ostrovech ABC probíhá především v nizozemštině, jejíž znalost je považována za nezbytnou pro další pracovní příležitosti a ekonomické aktivity obyvatel.
Mnoho románů, novel a básní v papiamentu vzniklo od 50. let 20. století. Královský institut pro jihovýchodní Asii a karibské studie (KITLV / Royal Netherlands Institute of Southeast Asian and Caribbean Studies) vlastní nejbohatší sbírku pramenů (univerzitních i veřejných) v papiamentu na světě.
Historické a etnografické ohlédnutí
Rok 1499 je považován za rok objevení ostrovů Španěly, kteří se avšak zde usadili jen částečně a nikdy nepřešli k aktivní kolonizaci ostrovů (odtud pravděpodobné pojmenování Las Islas Inútiles – nepotřebné ostrovy). Oficiální rok získání Curaçaa Holanďany je 1634, tehdy se několik španělských kolonizátorů pobývajících na ostrově přesunuli k venezuelským břehům, zatímco původní obyvatelé ostrovů mohli na ostrovech zůstat a věnovat se chovu dobytka a těžbě dřev.
Od roku 1650 začal masivní import otroků na ostrovy, to trvalo až do roku 1863, kdy bylo otroctví oficiálně zakázáno. Nesrovnalosti v archivech neumožňují určit přesný původ otroků, kteří byli importováni na ostrovy v průběhu 17. století. Vědci se nicméně shodují, že Ghana, Kongo a Angola byly hlavními oblastmi, odkud otroci přijížděli na ostrov Curaçao v průběhu 18. století.
Přestože nizozemští katolíci a protestanti vždy tvořili nejdůležitější minoritní neafrickou skupinu, obyvatelé ostrovů ABC byli vystaveni přílivům imigrantů z Latinské Ameriky, sefardských židů ze Španělska, z Portugalska, Itálie a Holandska. Hustota mezikaribských cest ostatně otevřela cestu ke konstantním přílivům migrantů různých původů a etnik. Všechny tyto různé přílivy přispěly (a stále přispívají) k vývoji kreolské identity ostrovů ABC.
Lingvistická specifika papiamenta
Jako ve většině kreolských jazycích se slovesa v papiamentu nečasují. Čas a vidové vztahy se vyjadřují pomocí slovesných částic.
Slovosled v papiamentu odpovídá modelu podmět-sloveso-předmět (SVO). Oproti portugalštině a španělštině, tj. hlavním zdrojovým jazykům, se v papiamentu užívá zájmen, kde nedochází ke shodě v rodě.
Slovní zásoba papiamentu je složena ze (ve stupni podle důležitosti) :
ŠPANĚLŠTINY
PORTUGALŠTINY
NIZOZEMŠTINY
ANGLIČTINY
FRANCOUZŠTINY
AFRICKÝCH JAZYKŮ
Zdroje: na základě článku Barta Jacobse
Papiamentu je jedním ze zajímavých úkazů setkávání různých jazykových prostorů na relativně malém místě. Tato kreolština je úzce spjatá s těmi africkými a rozhodně stojí za to srovnávat z lingvistického hlediska tyto průsečíky. I přestože jsou tyto ostrovy stále navázány na Nizozemsko jakožto svého bývalého kolonizátora, mohou vlády těchto ostrovů navazovat kontakty i s lusofonními či hispanoamerickými partnery. Kulturní, geografická a historická otázka je zcela na místě. Je rozhodně zajímavé položit si také otázku týkající se členství ostrovů ABC (ve formě pozorovatelského statutu) v rámci CPLP.
