I ve Spojených státech amerických se mluví francouzsky. Tím místem je Louisiana – bývalá francouzská država a dnes malý stát americké federace nacházející se na jihu u pobřeží Mexického zálivu. I přes svou složitou minulost a vztah k francouzskému dědictví, patří dnes Louisiana jakožto pozorovatel do frankofonního společenství OIF (z fr. Organisation internationale de la francophonie – Mezinárodní organizace frankofonie) a jazyk Molièra či Camuse znovu oslovuje nové zájemce, vznikají nová výuková centra a existuje i frankofonní televizní kanál.
Frankofonní Cajunové, potomci bývalých Akaďanů, vyhnáni z Akádie (kanadský region zahrnující dnešní Nové Skotsko, Nový Brunšvik) Angličany během tzv. Velikého zmatku (z fr. Grand Dérangement) v 50. letech 18. století, představují pouze 10 % dnešní populace Louisiany. I přes všechny tyto velké historické milníky se francouzština v tomto 18. státu americké unie udržela.
Historie stará více než tři staletí
Abychom lépe pochopili vztah Louisiany k francouzštině, je nutné vydat se v čase do 17. a 18. století. Prvním důležitým datem je rok 1682, kdy cestovatel a objevitel Cavalier de la Salle získal pro Francii ve jménu Ludvíka XIV. Louisianu, kterou po něm také pojmenoval. Frankofonní přítomnost se tímto dostala do této části Ameriky. Teritorium se stalo součástí tzv. Nové Francie, jejíž území se rozkládalo od Kanady až po Mississippi v USA.
I kvůli velikosti této francouzské kolonie a navíc tak vzdálené od Evropy, Francie postupně začala ztrácet kontrolu nad americkými državami v průběhu 18. století. Louisiana se stala španělskou v roce 1762 a znovu francouzskou v roce 1800, aby byla definitivně prodána v roce 1803 Spojeným státům.
Školy a televizní kanály ve francouzštině
Navzdory těmto pohromám zůstali obyvatelé Louisiany věrni francouzskému dědictví a francouzskému jazyku, který byl díky i několika dalším migračním proudů – z Kanady a Antil – zachován. To byl pro postupně rozrůstající Spojené státy značný problém. Prosazovala se především politika pro společnost, která bude výlučně anglofonní. Neváhalo se přejít k zákonnému zakázaní výuky francouzštiny ve školách v Louisianě zákonem z roku 1921. V půlce 20. století tento americký stát čítal milión frankofonních mluvčích, v 80. letech to bylo 100 000 a dnes se odhaduje 250 000 mluvčích.
Ve skutečnosti se lidé v Louisianě snaží dohnat tento ztracený čas od zavádění jazykově omezujících zákonů. Zakládají se školy vedené výhradně ve francouzštině od základních až po ty střední. Byl vytvořen frankofonní kanál nesoucí jméno – Télé-Louisiane.
„Nebylo jednoduché zahrnout francouzštinu do života každodenních dní,“ vysvětluje Drake Leblanc, jeden ze spoluzakladatelů Télé-Louisiane. „Nyní je zde Télé-Louisiane a stáváme se knihovnou všech zdrojů, kreativních zdrojů či médií…Naším cílem je frankofonní kultura tady, v Louisianě.“
Všech 26 škol v Louisianě vedených ve francouzštině umožňuje udržovat vztah k francouzskému jazyku již od nejmladšího věku. „Všechny naše předměty jsou vyučovány ve francouzštině: historie, přírodní vědy a matematika, kromě angličtiny…Studuje se historie Louisiany a to mám moc rád,“ dodává dvanáctiletý Toshan DeLong. Navíc mimo školu Télé-Louisiane umožňuje dětem zůstat v kontaktu s francouzským jazykem díky kresleným a animovaným seriálům a vzdělávacím programům.
Frankofonní obyvatelé Louisiany a jejich francouzština
Pokud uslyšíte přízvuk této francouzštiny, přiřadíte si ji nejspíše k angličtině. Liší se od francouzské franouzštiny či od té kanadské, vstřebala totiž do sebe mnoho vlivů. Například „r“ jsou zde vyslovovány hrčivě (alveolárně) a najdeme zde mnoho výrazů charakteristických pouze pro tuto variantu. „Ici“ (tady) se řekne „icitte“, „maintenant“ (nyní) se řekne „assteur“, „ouaouarons“ znamenají „grenouilles“ (žáby) a „maringouins“ jsou „moustiques“ (komáři).
Pokud vám někdo řekne „ne pas lâcher la patate“ (nenechat bramboru/neopustit), znamená to v Louisianě, že musíte vydržet. Když vám naopak někdo poradí „laisser les bons temps rouler“ (nechat kutálet/plynout dobré časy), mějte na paměti, že si máte užít současný okamžik.
Boj za jazyk a kulturu
Úsilí o zachování této jedinečné kultury je také úsilím celého frankofonního společenství. V tomto směru se nesmí zapomenout na louisianskou kreolštinu, založenou na bázi francouzštiny, která sdílí mnoho podobných prvků s ostatními kreolštinami z karibské oblasti (Haiti nevyjímaje). Téměř výhradně užívána černošskou komunitou patří tato kreolština neodmyslitelně do koloritu slavného New Orleans a Francouzské čtvrti. I přes výrazný úpadek v minulosti se dnes mladé generace pokoušejí pomoci tomuto jazyku znovu nabýt své místo v Louisianě prostřednictvím hudby či různých podcastů.
Zdroje: Europe1, France24, RFI
