Bývalý generál a bývalý předseda vlády Umaro Sissoco Embaló byl v nedělních prezidentských volbách (29. prosince 2019) zvolen prezidentem Guineje-Bissau s 53, 55 % hlasů. Jeho politický rival Domingos Simões Pereira, také bývalý ministerský předseda, skončil s 46, 45 % hlasů na druhém místě. Velmi krátce po zveřejnění finálních výsledků Pereira zpochybnil průběh druhého kola prezidentských voleb a sám se označil za oběť volebního podvodu. Poté se Embalův politický rival obrátil k Nejvyššímu soudu s žádostí o přepočet volebních hlasů.
Prezident volební komise, José Pedro Sambu, vyhlásil vítěze voleb Umara Sissoca Embaló za přísně střežených podmínek v hotelu v hlavním městě Bissau. Na adresu prezidenta volební komise potom představitelé opoziční PAIGC vznesli několik závažných obvinění. Obvinili ho, že jednal pod nátlakem armády a že správné volební výsledky upravil, a nerespektoval tak pravou vůli lidu.
Účast ve druhém kole prezidentských voleb se pohybovala okolo 72 %, což prakticky odpovídalo účasti prvního kola ze 24. listopadu 2019. V prvním kole zvítězil se 40, 1 % hlasů přehledně předseda PAIGC (portugalsky: Partido Africano para a Independência da Guiné e Cabo Verde, Africká strana za nezávislost Guineje a Kapverd) Domingos Simões Pereira oproti 28 % hlasů vicepředsedy Madem-G15 (portugalsky: Movimento para Alternância Democrática, Hnutí za demokratickou obměnu) Umara Sissoca Embaló. Oproti Pereirovi se však mohl předseda Mademu-G15 spolehnout na podporu hlavních politických kandidátů, kteří neprošli do druhého kola volby. Mezi nimi byla například i bývalá hlava státu José Mário Vaz, jež skončila na čtvrtém místě.
Umaro Sissoco Embaló se v rámci své volební kampaně několikrát nechal slyšet, že je ten, který vyvede Guineu-Bissau z neustálé politické nestability, bude prezidentem všech Guinejců bez ohledu na rasu či náboženství a že Guinea-Bissau již nebude banánovou republikou. Úkol to bude ale poměrně nesnadný. Po loňských parlamentních volbách má jeho politická formace Madem-G15 v parlamentu jen 27 poslanců, výrazný menší počet než strana Pereiry PAIGC, tj. 47 mandátů. Lze tedy očekávat, že bude i nadále přetrvávat napětí mezi vládou a prezidentem, jako tomu bylo poslední čtyři roky s prezidenstvím Josého Mária Vaze.
V rámci regionálního pohledu uskupení CEDEAO, které má velký politický i ekonomický vliv na dění v Guineji-Bissau, je Umarovo vítězství bráno vesměs pozitivně i díky muslimskému vyznání nové hlavy státu ve vztahu se sousedními zeměmi – Senegalem, Pobřeží Slonovinou či Nigérií. Prvně jmenovaná země a její někteří ministři dokonce vyjádřili přesvědčení, že nově zvolený prezident výrazně přispěje ke zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. V otázce tak zůstává bližší příhraniční spolupráce se senegalským regionem Casamançou, kde stále panují povstalecké tendence, či přístup k bohatým ložiskám ropy podél senegalsko-guinejské hranice. Z lusofonních zemí a nejbližších partnerů, jakými jsou Kapverdy, Portugalsko i Angola, přišly blahopřejné vzkazy ke zvolení Embalá.
Po mnoha vojenských převratech, kterými si prošla tato bývalá portugalská kolonie od získání nezávislosti v roce 1974, si každý přeje, aby se slova o stabilitě a rozvoji stala realitou a tato západoafrická země mohla využít svůj velký nevyužitý potenciál.
Volba Embalá a závažná obvinění od největší strany PAIGC na průběh prezidentských voleb bude v příštích měsících kolorit guinejské politiky. Nový prezident se bude jen velice obtížně podílet na vládnutí v poloprezidentském systému, ve kterém země funguje. Guinea-Bissau je navíc momentálně ochromena stávkami ve veřejném sektoru. Tato bývalá portugalská kolonie navíc urgentně musí bojovat proti pašování drog a trasám, které protínají území Guineje-Bissau a také proti zvyšující se přítomnosti islamistických buněk v regionu západní Afriky (Burkina Faso, Mali atd.).
Zdroje: radiojovem.info, observador.pt, france24.fr
