Indický svazový stát Goa si před pár dny (30. května) připomněl důležitý historický milník, a to 33leté výročí od vytvoření státu Goa a jeho úplné začlenění do indické unie (30. 5. 1987). Na začátku letošního roku potom čtenáři tištěného deníku O Heraldo mohli oslavit jeho 120letou existenci, nyní však pouze v jeho anglické verzi. V únoru portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa navštívil Indii a při této příležitosti zavítal právě i do Goy. Při výčtu všech těchto zajímavých výročí a oslav je na místě podívat se na vztah této bývalé portugalské kolonie s Portugalskem, potažmo s celým portugalsky hovořícím světem.
Specifika tohoto nejmenšího indického státu, který přiláká každoročně tisíce zahraničních i indických turistů, jsou právě kulturní stopy po portugalském dědictví. Turisté cestující nejen po Goe, ale i po dalších indických státech, pociťují tento zajímavý rys a mnozí z nich se opravdu cítí, jako kdyby byli částečně v Evropě i přes skutečnost, že toto území již není skoro 60 let součástí bývalého portugalského koloniálního impéria.
O Heraldo
Jedno z důležitých výročí je 120 let tištěného vydávání deníku O Heraldo, který byl u všech důležitých historických událostí 20. století s přímým dopadem na Gou (a nejen). Deník byl vydáván v portugalštině i po invazi indické armády v roce 1961 a následném připojení ke zbytku unie. To vydrželo do roku 1983, kdy tisk přešel pouze do anglické verze. Noviny zůstávají v jistém ohledu jedinou připomínkou na portugalskou koloniální minulost. Nové čtenáře si ale denní tisk našel i dnes. O Heraldo píše o veškerém dění ve státě a často kriticky přistupuje k unii jako takové. Zaměřuje se také na goanskou identitu a snaží se odlišit od zbytku Indie. Podtitulek deníku je výstižný – Hlas Goye od roku 1900 (The Voice of Goa since 1900).
Za zmínku lze uvést i portugalsky psaný Diário de Noite (Večerní deník), jenž přestal vycházet od roku 1967.
Návštěva portugalského prezidenta Indie: minulost a budoucnost
Druhou významnou událostí je oficiální nedávná návštěva portugalského prezidenta v Indii v únoru 2020. Marcelo Rebelo de Sousa navštívil Nové Dillí, kde se setkal jak s indickým prezidentem, tak s předsedou indické vlády. V posledních dnech své státní cesty zavítal i do Goy. V hlavním městě tohoto svazového státu, Panadží, se zúčastnil mše, která byla zcela odsloužená v portugalštině. Pohovořil i s místní indicko-portugalskou komunitou.
„Em Goa, sinto-me em casa. Já visitei tantas nações… países pequenos, médios e grandes, mas tenho de confessar que esta é uma visita muito especial para mim. Faz-me lembrar o passado. Em Goa, sinto-me completamente em casa.“
„V Goe se cítím doma. Navštívil jsem tolik národů…malých, středních a velkých zemí, ale musím přiznat, že tato návštěva je pro mě velice speciální. Připomíná mě minulost. V Goe se cítím opravdu doma.“
Nicméně nehledejme v jeho slovech nějaký melancholický či patetický pocit a stýskání po době, kdy Salazar odmítal jednat s tehdejším ministerským předsedou Nehruem o předání kontroly nad portugalským teritoriem Indii. Již v době, kdy všechny koloniální državy v Indii (francouzské i britské) dávno tvořily součást indické unie.
„Goa está integrada na Índia, mas é diferente… um lugar único… único onde encontramos o futuro, mas não nos fixamos no passado. É por isso que eu sinto que a minha vinda a Goa não é nostálgica.“
„Goa je začleněna do Indie, ale je jiná… jedinečné místo…místo, kde nalézáme budoucnost, ale nelpíme na minulosti. Proto cítím, že moje zastávka v Goe není nostalgická.“
Marcelo Rebelo de Souza tyto věty pronesl po návštěvě několika kostelů, které vystupují díky své výrazné bílé barvě z tropického goanského koloritu. Dále portugalský prezident zavítal do čtvrti Fontainhas v Panadží, jež se architektonicky velmi podobá Santě Marii na ostrově Sal (Kapverdy) či brazilské Olindě (ve státě Pernambuco).
Návštěva hlavy státu rovněž otevřela otázku získávání portugalské národnosti a konzulárních záležitostí v Goe. Lidé, kteří se narodili v tomto státě do roku 1961, mají právo a možnost získat portugalskou národnost. Toto privilegium se postupně rozšířilo i na potomky z třetí generace. Tisíce Goánců, majoritně křesťanského vyznání, této možnosti využívají, aby se mohli skrze Portugalsko a Evropskou Unii dostat dál do Spojeného království. Různé odhady mluví až o 30 tisících Goáncích užívajících portugalské národnosti k životu v Spojeném království. Ostatní, kteří rovněž nabyli portugalské národnosti, nadále žijí v Goe s portugalským pasem. Jen v roce 2019 z celkových konzulárních záležitostí vztahujících se na problematiku získávání národnosti připadalo asi 3 000 případů.
Z celé oficiální návštěvy je nutné však podtrhnout kroky Indie směřující do lusofonního prostoru, a to prostřednictvím Společenství portugalsky hovořících zemí CPLP.
Goa (Indie), CPLP, lusofonní
Již v prosinci roku 2019, kdy předseda portugalské vlády António Costa navštívil Indii (jenž sám má indický původ po svém otci), po setkání se svým indickým protějškem Narendrem Modi informoval o záměru Indie vstoupit do CPLP se statusem přidruženého pozorovatele. S jistotou vyslovil očekávání, že vstup Indie do lusofonního společenství bude posvěcen všemi jejími členy. Vstoupení do společenství by se mělo uskutečnit na summitu vrcholných představitelů států tohoto mezinárodního společenství. Ten byl posunut kvůli pandemii koronaviru až na léto roku 2021.
Portugalský prezident při své cestě připomněl, že Indie může díky této platformě navazovat obchodní a další partnerství. Nabízí se především africký kontinent a Mosambik, se kterým má Indie (Goa) silné historické pojítko. Samotná Goa může tak de facto sloužit jako důležitý most a pilíř pro zbytek Indie při hledání starých i nových partnerství. Miliardová Indie představuje pro země CPLP důležitého partnera a může pro ně znamenat také mnoho výhodných ekonomických a kulturních příležitostí.
V této souvislosti stojí za zmínku i členství Brazílie a Indie ve společném hospodářském uskupení BRICS. V roce 2016 dokonce Goa hostila summit tohoto uskupení. Z kulturně-sportovních událostí lze připomenout i organizaci Lusofonních her, které proběhly v Goe v roce 2014.
Portugalština dnes
Nelze zapomínat, že členské země CPLP vzájemně pojí portugalský jazyk. I přestože portugalština v Goe dnes nemá žádný oficiální status, lze zde stále najít značný počet lidí, kteří portugalštinu používají. Hovoří jí spíše starší generace, které ještě zažily portugalskou správu. Nyní to jsou zahraniční instituce, například místní Institut Camões čí Indo-portugalská společnost pro přátelství, jež podporují a šíří výuku portugalského jazyka ve státě. Významná instituce Nadace Orient (Fundação Oriente) rovněž hraje důležitou roli ve financování různých kulturních akcí a v podpoře výuky. Na akademické úrovni lze Camõesův jazyk studovat v bakalářském studiu na Univerzitě Goa. Jedná se o jedno z mála míst z celé Indie, kde možností pro studium portugalštiny je nejvíce. Dle uveřejněných čísel Camõesova Institutu roste zájem o výuku tohoto románského jazyka v Goe.
______________________________________________________________________________
Goa může sloužit stejným způsobem, jako Macao slouží Číně – brána pro Indii do portugalsky hovořícího světa. 450 let trvající portugalská kolonizace zanechala výrazné stopy v tomto svazovém státě Indie. Stále se zde velice snadno potkáte s lidmi, jejichž křestní jméno i příjmení znějí více portugalsky než indicky – Noronha, Mascarenhas, Fernandes, Rodrigues nebo Souza. Po vstupu Indie do společenství CPLP díky jeho pozorovatelskému statusu se očekává zintenzivnění spolupráce s lusofonním světem. I tato stručná kulturní „sonda“ dokazuje, že Goa více svou historií, kulturou, tradicemi patří do lusofonního prostoru než do toho indického.
Zdroje: https://www.heraldgoa.in/Goa/In-changing-times-there-is-a-constant-it-is-Herald/161211https://www.dn.pt/1864/a-lingua-a-religiao-e-ate-os-peixinhos-da-horta-as-pontes-dos-descobrimentos-resistem-11840062.html; https://www.mundolusiada.com.br/politica/presidente-portugues-visita-india-para-reforcar-relacoes-impulsionadas-por-costa-e-modi/; https://observador.pt/2020/06/05/india-e-irlanda-formalizam-pedido-para-serem-observadores-associados-da-cplp/; https://www.rtp.pt/noticias/pais/portugal-atento-a-processos-de-nacionalidade-em-goa-foram-3-mil-em-2019_n1205621; www.wikipedia.org (obrázky)
