Dohoda mezi španělskými socialisty vedenými Pedrem Sánchezem (PSOE) a galicijskými nacionalisty – BNG (galicijsky: Bloque Nacionalista Galego, Galicijský nacionalistický blok) – zastoupenými na centrální úrovni pouze jedním poslancem, Néstorem Regem, umožnila vznik španělské levicové koalici PSOE a radikální levicové UNIDAS PODEMOS. Při hlasování o důvěře 7. ledna 2020, tak nová koaliční vláda získala ve druhém kole hlasování prostou většinou, tj. 167 hlasy proti 165, vytouženou důvěru. Byť se jedná o velice těsné skóre, Sánchez může ve španělském ústavním systému vládnout, a to především díky podpoře několika nacionalistických a regionálních uskupení. Jedno z nich tvoří i Galicijský nacionalistický blok.
Jediný představitel této strany v Kongresu poslanců zvedl ruku pro Sánchezovu vládu především kvůli sjednané dohodě a z ní vyplývajících politických, ale také ekonomických závazků.
„Obrigado“ a změna v postoji?
Několik dní před hlasováním o vyslovení důvěry vládě, Sánchez ve svém projevu vyslovil portugalsko-galicijské „Obrigado“ adresované právě jedinému poslanci BNG. Na obou březích řeky Minho se tento výraz používá pro poděkování, přičemž v Galicii a galicijštině samotné má tento výraz mnohem větší symboliku a sílu. Odkazuje na vzájemné, historické jazykové vazby s Portugalskem. Vyvolává zájem o vlastní galicijskou identitu a zároveň posiluje hlubší národní cítění. Často se tento pojem označuje „reintegracionismo.“ Na sociálních sítích toto vyjádření vyvolalo mnoho debat a výměn názorů z různých politických spekter.
Je nutné poznamenat, že během Frankovy diktatury byla výuka a jakékoliv šíření galicijského jazyka zakázáno. Nicméně i nově zřízený, demokratický španělský model regionálních vlád (*galicijská vláda je vedena španělskými lidovci) spíše nahrává postavení španělštiny a podpoře celistvosti království jako takového.
Podpora nové Sánchezovy vlády by tak měla zaručit tomuto autonomnímu území v jazykové politice více volného prostoru. Mělo by se více zpřístupnit vysílání portugalských kanálů a rádií na galicijském území. Stojí rozhodně za připomenutí, že se již v roce 2014 s přijetím zákona známého pod názvem Paz-Andrade, měla iniciativa přístupu k lusfonnímu informačnímu prostoru zjednodušit. Bohužel nikdy řádně nebyla naplněna. Až tato nová dohoda na vládní úrovni dává větší šanci v posunu v této věci. Televize Galicie (TVG) má v současnosti se státní televizí Portugalska (RTP) v platnosti smlouvu, která počítá s tvorbou společných produkcí, programů a zábavných pořadů. Tím by se mohlo naplnit i právoplatné přiblížení k lusfonnímu společenství, potažmo k vyjasnění vztahu k CPLP (portugalsky: Comunidade dos Países de Língua Portuguesa, Společenství portugalsky mluvících zemí).
Vedle jazykových záruk se v dohodě vyskytují taktéž závazky a garance, které přidělují Galicii stejný územní status, jako mají Katalánsko či Baskicko, jakožto historické národy Španělska.
Nové projekty a propojování země(í)
Po materiální stránce smlouva rovněž počítá s modernizací železniční linky mezi Vigem a příhraniční portugalskou municipalitou Valença do Minho. Galicijští nacionalisté taktéž požadovali, aby se snížil počet dálničních brán na dálnici č. 9, známou jako Atlantská, spojující město Ferrol v provincii Coruña s portugalskou hranicí a protínající defacto celý region.
Mezi další slíbené projekty podpořené španělskou centrální vládou patří například sanace galicijských ústí či inkluze Galicie se stejným postavením jako zbylé španělské autonomní regiony ve vztahu k fondům pro dekarbonizaci. Téma ochrany klimatu je tedy rovněž zahrnuto.
V rámci projevu Sánchez zmínil, že bude pracovat na decentralizovaném a federálním Španělsku uvnitř federativní a sjednocené Evropy. Nezbývá jen věřit, že Sánchezovo „obrigado“ bude znamenat znovunastolení respektu k různorodosti španělských národů a jazyků, které byly po dlouhá léta opomíjeny až ignorovány.
Pedro Sánchez si díky této uzavřené dohodě s různými regionalistickými hnutími v rámci Španělska zajistil nějaký čas bezproblémové vládnutí. Nicméně musí být velice opatrný ve svých krocích a vyjádřeních. Stačí se podívat na průzkumy veřejného mínění a na vzrůstající podporu pravicově nacionalistické strany VOX, jež trvá na jednotě Španělska velice agresivním způsobem. Otázka Galicie je potom zajímavá i z toho důvodu, že se letos na podzim v tomto autonomním regionu uskuteční volby do místního parlamentu. Jak několik volebních průzkumů ukázalo, galicijští lidovci, stálice tamní politické scény již mnoho let, mohou tyto volby se socialisty těsně prohrát. To by mohlo znamenat, že by se mohla aplikovat podobná dohoda z centrální vládní úrovně s nacionalistickou BNG a galicijskou podobou levicového „PODEMOS“ do místních poměrů. Z jazykového hlediska by to bylo pravděpodobně vítězstvím pro opomíjenou galicijštinu. Pravděpodobně by byly naplněny teze jazykového zákona Valentín/a Paz-Andrade/ho. Dala by se očekávat i větší integrace Galicie do lusofonních institucí a struktur. A co třeba přímo členský stát CPLP? Pouze by to ukotvilo toto španělské autonomní společenství do správných míst, kam vždy historicky i jazykově patřilo. Ať už letošní volby dopadnou jakkoliv, lze předpokládat, že nová Sánchezova vláda otočí kormidlo ve vztahu k autonomním regionům a vylepší jejich celkové postavení v rámci Španělského království.
Zdroje: www.noticiasvigo.es, www.publico.pt, www.pgl.ga, www.queremosgalego.gal (obrázky)
