Při příležitosti oslav dne portugalského jazyka, který každý rok připadá na 5. května a který je od listopadu 2019 oficiálně podpořen i mezinárodní organizací UNESCO, vyvstává řada otázek ohledně samotného postavení tohoto románského jazyka na mezinárodním poli. Jednou z těchto otázek je pozice portugalštiny v nejdůležitější organizaci světa OSN a možné přiznání oficiální statusu pro tento jazyk.
Záštita pro portugalštinu ze strany UNESCA znovu otevřela diskuzi, co portugalština stále postrádá, aby se mohla stát vedle angličtiny, francouzštiny, arabštiny, ruštiny a mandarínštiny, úředním jazykem Spojených národů. Ve vystoupení předsedy portugalské vlády Antónia Costy při oslavách dne portugalštiny, které se výjimečně tento rok kvůli koronavirové epidemii konaly pouze online, poznamenal, že portugalština je čtvrtým nejvíce používaným jazykem na světě, nejvíce používaným na jižní polokouli, pátým jazykem co do počtu uživatelů na internetu a úředním či pracovním jazykem ve 32 mezinárodních organizacích. Rovněž zmínil, že více než 260 milionů lidí jí hovoří na pěti kontinentech, což představuje 3, 7 % z celkové světové populace a dle odhadů v roce 2050 dosáhne 380 milionů mluvčích, na konci tohoto století ji potom bude používat až půl miliardy lidí.
Při veškerých těchto slibných číselných údajích se lze ptát, proč tyto čísla vlastně nestačí k tomu, aby měla portugalština svoje právoplatné zastoupení i na půdě OSN.
Zájem o portugalštinu jako oficiální jazyk
Výkonný tajemník lusofonní organizace CPLP Francisco Ribeiro Telles v jednom rozhovoru popisuje postoj CPLP a k této otázce:
“Eu próprio constatei quando estive nas Nações Unidas em setembro passado que existe de facto uma vontade de diferentes departamentos das Nações Unidas em poder desenvolver esforços no sentido em que o português venha a ser uma língua oficial, mas também constatei que, para além de uma vontade política, é necessário um enorme esforço financeiro, que obviamente levará o seu tempo a concretizar.”
„Já sám jsem konstatoval, když jsem navštívil Spojené národy minulé září, že ve skutečnosti existuje vůle z různých celků OSN, aby se vyvinulo úsilí k tomu, aby se portugalština stala oficiálním jazykem. Rovněž jsem ale konstatoval, že kromě politické vůle je zapotřebí obrovské finanční úsilí, což samozřejmě chce svůj čas.“
Francisco Ribeiro Telles připouští skutečnost, že i původ nynějšího generálního tajemníka organizace (pozn. Guterres je Portugalec) pomáhá v tomto procesu a snahách. Znovu ale poznamenává, že je nutné jak finanční, tak diplomatické zázemí, aby se veškeré toto snažení mohlo realizovat v relativně blízké budoucnosti. Sám Guterres, jenž také vystoupil při oslavách, potvrdil, že Světový den portugalského jazyky má právoplatné uznání vzhledem ke svému globálnímu rozměru.
Co schází?
Dle názoru Joãa Manuele Nunese Torrãa, profesora z Katedry jazyků a kultur z Univerzity Aveiro, toto uznání přijde velmi opožděně i proto, že byť je portugalština jedním z nejvíce používaných jazyků na světě, je také ale jeden z nejvíce geograficky roztříštěných jazyků po všech kontinentech. Získáním oficiálního statusu v OSN portugalština dosáhne ve vztahu k ostatním jazykům organizace i jistou míru spravedlnosti, která nyní neexistuje.
Profesor upozorňuje i na nedostatek politické vůle a společného postupu portugalsky hovořících zemí:
“Falta uma ação diplomática forte, continuada e pressionante para que este tema continue a estar na ordem do dia e acabe por não ter outra solução que não seja essa aprovação oficial. Se os países, como aconteceu tantas vezes no passado, olharem para esta temática como se estivessem a olhar para o seu próprio umbigo, nunca mais lá chegaremos.”
„Chybí silná diplomatická a nepřestávající akce. Je nutné, aby toto téma stále bylo přítomno na pořadu dne…Pokud budou lusofonní země, a stalo se to v minulosti několikrát, přistupovat k této záležitosti jednotlivě, nikdy toho výsledku nedosáhneme.“
João Manuel Torrão taktéž zmiňuje, že pro ostatní jazykové „impéria“ v OSN může tato otázka vyvolávat konkurenční boj a dalších změn se v zažitém pořádku mnozí obávají.
Pravopisná reforma = překážka?
Martins Mapera, ředitel Fakulty sociálních a humanitních věd Univerzity Zambeze v Beiře (Mosambiku), doplňuje, že oficiální uznání portugalštiny jako úředního jazyka OSN je všestrannou potřebou, a ne pouze pro Portugalsko, Brazílii či Mosambik. Zároveň dodává, že nová pravopisná reforma podepsaná v roce 1990 stále nedosáhla shody, především v afrických státech, jako je Mosambik a Angola. Obě tyto lusofonní země ji stále nepřijaly.
„To neznamená, že pokud nebyla přijata pravopisná reforma, neexistuje vzájemné pochopení. Naopak, existuje významné bohatství, protože portugalský jazyk dnes nepatří žádné variantě jazyka, evropské či brazilské. Tyto otázky budou postupem času překonány.“
“Mas isso não significa que, não adotando o acordo ortográfico, não haja compreensão mútua. Pelo contrário, há uma riqueza importante porque a língua portuguesa hoje não obedece a nenhum padrão, nem ao padrão europeu nem ao padrão brasileiro. Há estas questões, que só vão ser ultrapassadas com tempo.”
I přestože se zveřejňuje řada článků a publikací, která poukazuje na slibný vývoj počtu mluvčích portugalského jazyka do budoucna, bohužel stále stojí před lusofonním společenstvím mnoho překážek. První z nich spočívá v celkové křehkosti ekonomik, jež jsou součástí CPLP. Brazílie, u které se očekával výrazný ekonomický růst a dosah na pátou největší ekonomiku světa, se ekonomické předpovědi nenaplnily. Angola společně s Mosambikem se stále pohybují na nízké úrovni ekonomického a lidského rozvoje, přičemž potenciál obou zemí je obrovský. Dalším výrazným problémem je celková nejednota i samotného CPLP a přidružených institucí, do kterých členové společenství řádně nepřispívají své finanční závazky (např. IILP). Neexistuje v rámci lusofonní komunity ani společný televizní kanál (srovnání s frankofonním TV5 Monde). Jak již bylo nastíněno v úvodu článku, prosazení portugalštiny v mezinárodních organizacích (OSN nevyjímaje) bude vyžadovat výrazný finanční kapitál i jednotnou diplomatickou sílu. Zatím potenciál (ekonomický, lidský, kulturní), kterým všechny lusofonní země disponují, bohužel není efektivně využit.
Zdroje: https://iilp.wordpress.com/2020/05/07/portugues-como-lingua-oficial-da-onu-o-que-falta/
