Chudoba, palčivý problém země a Bolsa Família
Přibližně na 13,5 milionů Brazilců dopadá extrémní chudoba. Celkové příjmy se u této skupiny obyvatelstva pohybují pod úrovní 1,9 dolaru za den (tj. 1,7 euro). Tato čísla byla zveřejněna za rok 2018 Brazilským Institutem pro geografii a statistiku (IBGE – Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística), který rovněž informoval, že jde o největší propad od roku 2012. Studie uvádí, že nejvíce postiženou skupinou jsou černoši a mulati představující 72,7 % chudých, kteří žijí v Brazílii, v absolutních číslech to znamená – 38,1 miliónů lidí.
Pro lepší představu 13, 5 milionů lidí odpovídá více či méně populaci Bolívie, Belgie, Kuby, Řecka či Portugalska, poznamenává institut IBGE. Stát by dle studie měl vynaložit více finančních prostředků na snížení tohoto počtu a zdynamizovat pracovní trh pro tyto lidi.
Bolsa Família, sociální program zřízený vládou bývalého prezidenta Luly, který výraznou měrou přispěl ke snížení počtu chudých a mnohým pomohl dostat se z extrémní bídy, nicméně nereflektuje aktuální finanční podmínky v zemi. A skutečnost, že se sám Bolsonaro, nynější pravicový prezident země, v minulosti o tomto programu několikrát vyjádřil velmi negativně, lze u něj dál předpokládat, že nepodnikne v tomto směru výrazné změny.
„Bolsa Família není nic víc než projekt, co bere peníze od těch, kteří vydělávají a dává je těm, kteří „mají pohodu“, aby pak tito lidé použili svoji roli voliče a udrželi ty, co jsou u moci.“ Bolsonaro, 2011
„O Bolsa Família nada mais é do que um projeto para tirar dinheiro de quem produz e dá-lo a quem se acomoda para que use seu título de eleitor e mantenha quem está no poder.“ Bolsonaro, 2011
Sám si ale Bolsonaro moc dobře uvědomuje, že jeho zrušení by vyvolalo velké sociální napětí a také, že chudší severovýchod Brazílie je pro něj i z volebního hlediska důležitý region (viz tabulka IBGE a federativní státy: Maranhão, Alagoas, Amapá a Amazonas patří mezi státy s největším zastoupením chudého obyvatelstva). V návaznosti i na sociální protesty v rámci regionu Latinské Ameriky (Chile, sousední Bolívie…) by to byla velká chyba. Tento region je volební baštou opoziční Strany pracujících (Partido dos Trabalhadores). Prezidentské volby tento trend potvrzují.
Studie také analyzovala prohlubující se nerovnosti mezi chudými a bohatými, bílými a černochy.
Amazonie a přírodní katastrofy: Bolsonarova Achillova pata
Údaje uveřejněné IBGE mají spojitost i s dalšími problémy, jež Brazílii momentálně sužují, tj. přírodní katastrofy obřích rozměrů a výrazné odlesňování ploch deštných pralesů. S nástupem Bolsonara k moci se situace vymkla kontrole a vyústila do extrémů přesahujících hranice samotné Brazílie. Je ale nutné připomenout, že sestupný trend započal už u předchůdců současné hlavy státu – Michela Temera a Dilmy Rousseffové.
Odlesňování a ničení přírodního bohatství se dostalo do povědomí všech – jak na národní, tak mezinárodní úrovni v momentě, kdy se ve dne nad São Paulem zatemnila obloha, což byl důsledek několik dní trvajících ohromných požárů v amazonském regionu. Tato tragédie otevřela oči Brazilcům ze všech koutů země a ukázala jim, co mohou tyto kriminální činy těžařských korporátních společností tolerovaných federální vládou způsobit.
Na největší prales světa – Amazonii – bývá nahlíženo jako na rozsáhlé území nikoho. Region severovýchodu, do kterého nejvíce zasahuje i amazonská oblast, je místem, kde přetrvávají palčivé problémy, tj. velká nezaměstnanost, chudoba, sociální nerovnost či utiskování práv indiánského původního obyvatelstva. Za vidinou rychlého rozvoje regionu a zisku, přistupují k této oblasti, jak stát, tak i podnikatelský sektor. Využívají levné pracovní síly a migračních proudů uvnitř regionu. Změna přístupu k této oblasti oproti minulosti spočívá především ve výměně rolí: předtím to byli místní bohaté elity, které drancovaly Amazonii, dnes to je avšak samotná federální vláda, která podporuje toto drancování.
Amazonie zajímá celý svět a je otevřena pro průzkum.
a floresta interessa ao mundo todo e está aberta para exploração.
Další přírodní katastrofa, ke které došlo během roční Bolsonarovy vlády, je masivní únik oleje a zamoření severovýchodního brazilského pobřeží. Olej unikl z řeckého tankeru převážející z velké části olej a ropné produkty. Dle údajů zveřejněných institutem IBAMA, Brazilským institutem pro životní prostředí a obnovitelné přírodní zdroje (Instituto Brasileiro do Meio Ambiente e dos Recursos Naturais Renováveis), bylo zasaženo 720 pláží a více než 70% obvodů na severovýchodním pobřeží registrovaly výskyt oleje od vypuknutí této přírodní katastrofy ze srpna letošního roku. Ze 117 zasažených měst se 112 nachází na severovýchodě a 5 ve státě Espírito Santo. Katastrofa zasáhla nejvíce ze zvířecí říše mořské želvy.
Další katastrofa ohromných rozměrů, která poukázala na celkovou neschopnost brazilské federální vlády rychle jednat. Samotné výroky ze strany brazilského Ministerstva pro rybářství a pro vodní hospodářství dokazují tragický stav celé Bolsonarovy administrativy. Výrok, že *ryby jsou natolik chytré, že před olejem uniknou, proběhl ve většině brazilských zpráv.
*„peixe é um bicho inteligente e que foge do óleo“
Tyto tragédie nemají dopad pouze na samotnou Brazílii, dotýkají se nás všech. Rozsáhlé požáry amazonského pralesa a ničení tzv. zelených plic planety přispívají pouze k urychlování klimatických změn. Jedinou možností, jak usměrnit Bolsonarovu administrativu a zastavit devastující politiku, je úplná izolace Bolsonara na mezinárodní úrovni. Francie, Německo či Norsko k tomuto kroku přistoupily prostřednictvím zmrazení financování různých projektů. Prezident Brazílie na tento postup reagoval velmi kriticky. Za předpokladu, že by se k podobným iniciativám připojily další státy, se tento tlak zvýší, a tím i chování aktuální vlády a přistupování k těmto vážným problémům, jež ohrožují milióny lidí. Bolsonarovo spojenectví s Trumpem ale bohužel zamezuje výrazný posun v této věci.
Brazilská „politická“ džungle
Přírodní katastrofy a chaos při jejich řešení reflektuje více či méně i brazilskou politickou scénu, která je velmi nečitelná z pohledu jakéhokoliv pozorovatele. Jen v Brazilském kongresu je zastoupeno na 25 stran a počet kongresmanů je 594. Chaotickou mozaiku navíc doplňuje i skutečnost, že Bolsonarova, dnes už bývalá strana PSL, Sociálně liberální strana (Partido Social Liberal) nemá většinu. V senátu má dokonce jen 3 zástupce, což komplikuje samotné vládnutí a prosazování důležitých politických reforem. Musejí se tak utvářet různé ad hoc náhodné koalice, a to přispívá jen k udržování korupčního prostředí.
Jak již bylo zmíněno, Jair Bolsonaro opustil PSL, za kterou kandidoval na prezidentský mandát v roce 2018, kvůli vnitropolitickým hádkám, kandidaturám a osobním antipatiím. V listopadu 2019 nechal založit svoji vlastní stranu, již pojmenoval Aliance pro Brazílii (Aliança pelo Brasil). Strana odkazuje na vojenskou diktaturu, která Brazílii vládla od 60. do 80. let 20. století. Brazilská hlava státu velmi často vzhlíží k tomuto historickému období brazilských dějin a považuje ho za jedno z nejlepších. Sám podporuje vojáky a vše, co je s armádou spojené. Další politickou kuriozitou je potom veřejná deklarace Bolsonara o svém viceprezidentovi Hamiltonu Mourãovi a vyjádření, že si měl vybrat na tento post někoho jiného.
Do celé této „džungle“ byl navíc propuštěn z vězení bývalý, a velice oblíbený, levicový prezident Lula da Silva, který ihned začal ostře kritizovat aktuální politické a ekonomické dění v zemi. Svého politického konkurenta nevyjímaje. Lze očekávat, že se tento souboj mezi oběma politiky bude nadále vyostřovat.
Všechny tyto střípky jsou součástí současného, brazilského veřejného dění. Ať už to je otázka Amazonie, extrémní chudoby, politické rozstříštěnosti, lze si udělat celkový obrázek o (ne)schopnosti pravicového Jaira Bolsonara vládnout největší latinskoamerické zemi. Jak již několikrát ukázal, snaží se napodobit Trumpa v různých polohách jeho vládnutí, Bolsonaro se ale spíše zatím ocitá v křeči. Svůj prezidentský mandát má avšak stále před sebou a bude velice zajímavé jeho další kroky sledovat.
Zdroje: https://pixabay.com/vectors/jair-bolsonaro-president-brazil-4501881/, cartacapital.com.br, g1.globo.com
