CPLP představuje pro Brazílii na mezinárodní scéně absolutní prioritu
V Mindelu, na kapverdském ostrově Svatý Vincent, při příležitosti 24. řádné schůze Rady ministrů CPLP (portugalsky Comunidade dos Países de Língua Portuguesa, Společenství portugalsky mluvících zemí) brazilský ministr zahraničních věcí Ernesto Araújo uvedl, že toto Společenství představuje pro Brazílii absolutní prioritu a je pro Brazílii mezinárodním příkladem multilaterálních vztahů. Hlava brazilské diplomacie rovněž ocenila přátelskou atmosféru setkání a atmosféru bratrství, která je pro toto společenství velice charakteristická.
„CPLP představuje pro Brazílii absolutní prioritu. Představuje jednu z nejvíce důležitých věcí, kterou máme a nikdo jiný ji nemá. Spojuje země na čtyřech kontinentech na základě společného historického dědictví,“ zmínil Araújo.
Tento postoj se objevuje nedlouho poté, co se brazilský prezident Jair Bolsonaro, ve funkci od letošního ledna, zavázal k tomu, že bilaterální vztahy budou pro zemi prioritní.
„Chceme pracovat na všech úrovních. Co vidíme často jako problematické na úrovni multilaterálních vztahů – a nejedná se o společenství jako taková, mluvím především o systémech jako je ten OSN – je způsob, jak jsou tato společenství řízena. Velmi často mají agendy, které nevytvářejí samy členské státy, ale jednotlivé sekretariáty organizací. Navíc tyto agendy jsou sestavovány z nevládních organismů, jejichž záměry jsou neznámé. Nyní se snažíme o to, aby naše pozice byly znovu zakomponovány do těchto organismů. CPLP je jedním z nejlepších příkladů společenství, kde členské státy a sekretariát fungují v absolutním souladu a s velmi účinnou spoluprací. Země CPLP jsou hlavními partnery pro Brazílii,“ vysvětlil Araújo.
Konsolidace demokracie činností v rámci CPLP byla rovněž vyzdvihnuta Ernestem Araújem, který se poprvé jako ministr zahraničí Brazílie účastnil schůze Rady této mezinárodní organizace.
Obdobně MERCOSUL, jihoamerické společenství založené v roce 1991, se znovu vrací do hledáčku brazilské vlády.
Portugalsko je bratrská země
Brazilský prezident Jair Bolsonro také uvedl, že Portugalsko považuje za bratrskou zemi a jeho vláda upřednostňuje lusofonní země. Příkladem je i účast ministra zahraničních věcí na Radě ministrů CPLP. Bolsonaro by také podle ministerských zdrojů měl podniknout návštěvu Portugalska počátkem roku 2020.
I přes výše uvedené výroky vysokých vládních představitelů Brazílie ve vztahu k CPLP a lusofonii nelze od Bolsonarovy vlády čekat velkou iniciativu. Ani Bolsonaro ani členové jeho vlády neuvedli, jakou formou se zapojí do lusofonního prostoru a jaký postoj zaujmou například k aktuálním výzvám společenství. Lze zmínit projednávání návrhu týkajícího se volné mobility v rámci členských zemí CPLP. Jeho vláda by musela udělat mnohé, aby dosáhla úspěchů, které se podařily bývalému prezidentovi Lulovi da Silva (2002-2010) v africké politice lusofonních zemí. Není znám ani směr, který Bolsonaro zaujme vůči samotnému Portugalsku. Roztříštěnost brazilské politiky, neexistence většiny Bolsonarovy vlády v kongresu, částečná mezinárodní izolace jeho vlády způsobená alarmujícími zprávami ohledně kácení deštných pralesů či neobvyklé chování samotného Bolsonara v obsazování diplomatických postů jsou příklady z mozaiky aktulání, brazilské politické scény.
Zdroj: observatoriodalinguaportuguesa.org, observador.pt
